Choď na obsah Choď na menu
Reklama
Reklama
 


O čo ide?

Tria mala nápad a takto to dopadlo.... aby táto stránka zatiaľ celkom neupadla, a aby sa čitatelia pri čakaní na nové kapitoly nenudili, rozbiehame komentárovú poviedku. Ako na to? Proste len do komentára dopíšete svoje pokračovanie k tomu, čo už je tu napísané a uvidíme, čo z toho nakoniec vyjde. Takže... tu je úvod k poviedke...

 

Severusovi o pár minút začínala posledná hodina...bol vyčerpaný. Dve triedy prvákov v jeden deň bolo pre neho priveľa. Trošku trhanými, pomalými pohybmi si sadol k svojmu stolu a vyložil si nohy.

-Iba chvíľu budem relaxovať, musím načerpať sily prv, než príde ten nevydarený Potter aj so svojou bandou tupých hláv.- pomyslel si a zavrel svoje čierne oči, na ktorých mal samé červené žilky z vybuchnutého kotlíka jedného prváka.

"Musím nechať oči odpočívať." povedal tichým ospalým hlasom. Ani sám netušil, že sa prepadá do ríše snov...alebo do nočnej mory?

-Severus zober konečne svojho syna a daj mu jesť.-povedala nejaký žena plnšej postavy, ktorej Severus nevidel do tváre.

- Aký syn? Ja nemám deti.- povedal zmätene.

- Tak to by som sa pozrela! Ešte raz niečo také vyjde z tvojich úst, tak to nedopadne dobre. Rozumel si?-povedala nazlostene.

-To nie je moje dieťa.-trval na svojom

Žena sa otočila a mierila priamo k Severusovi. Začudovane na ňu pozeral. Tvár mala nejasnú...akoby rozmazanú, len oči boli výrazné...mala v čudný lesk v očiach...akoby ho šla udrieť...bola do neho vzdialená na dĺžku ruky...keď...TRESK!!!

Severus Snape sa zbieral zo zeme.

"Ako sa opovažujete! Vravím vám to nie je moje dieťa." rozčuľoval sa Severus a zdvíhal sa zo zeme. Bolo tu však niečo zvláštne...niečo tu nesedelo. Zdvihol svoj onyxový pohľad a zbadal triedu plnú žiakov, ako na neho pozerajú s vytreštenými očami.

 
Reklama

Komentáre

Pridať komentár

Prehľad komentárov

...

(Slimča, 29. 3. 2009 10:17)

"O sobě..." Neville zkřivil tvář do zoufalé grimasy. Ostatní po sobě hodili nechápavé pohledy. "No, já... já... jsem dvakrát!", vyhrkl konečně nešťastník a třeštil oči do tmy, kde se ztrácelo schodiště k chlapeckým ložnicím. "Cože?" Hermiona vykřikla tak, až se Harry málem zřítil ze židle a Ron se zakuckal. "Neville, všichni jsme občas dvakrát!", protočil oči. "Představ si, i do Bradavic už dorazila zrcadla. Pěkně popřej svému dvojníkovi dobrou noc a klidně si jdi lehnout", chechtal se Ron. "Teda - ledaže by ten tvůj obraz měl růžové pyžamo a králíčky místo bačkor...", tekly Ronovi slzy od smíchu. "Jenže on má. S autíčky. A leží v mé posteli...", vzdychl Neville a těžce dosedl na pohovku.

...

(Lucy, 29. 3. 2009 0:01)

Harry v mihu vytiahol svoj prútik a mieril k miestu, kde sa mihol tieň.
"Kto je tam? Vylez!" prikázal a Ron s Hermionou spozorneli.
"To som len ja, Neville," ozvalo sa nesmelé mumlanie a spoza rohu vyšiel zavalitý chlapec s tvárou poznamenanou nevysvetliteľným zdesením.
"Mu-mu-musím vám niečo povedať. Deje sa to čosi divné," jachtal.
"Máš pravdu, Neville. Vidieť Snapea v kanárikovo žltom hábite a zistiť, že je Lockhartovo stratené dvojča..." priznal Harry.
"Čože? Snape? Ale ja som hovoril o..." zarazil sa chlapec.
"O kom, Neville?" spýtala sa podozrievavo Hermiona.

...

(cernakocka, 28. 3. 2009 21:49)

"Takze ty si myslis, ze cele je to Dumbledorov vymysel?" Harry sa unavene natiahol, ako prave pred chvilou Hermionin Krivolab. Okrem neho, Rona a Heriony uz v klubovni nebol nik.
"Celkom urcite!" Hermiona rezolutne pokyvala hlavou. "Vies si predstavit, ze by sa Snape ozenil? Len tak?"
"Preco nie, Hermiona." ozval sa Ron, ktory doteraz pozorne pocuval. Co vlastne unho bolo dost neobvykle. "Ved aj on ma pravo na trochu lasky. A to, ze su s Lockhartom dvojvajecne dvojicky sa mi zda celkom pravdepodobne."
"Pravdepodobne?! Ron, ty snad uplne slepy. Ved sa na seba vobec nepodobaju." Hermiona neveriacky vyvalila oci.
"Akoby nie!" Ron sa pobavene uskrnul. "Nikdy si si nevsimla ten podobny usmev, ten dokonaly uces? Aj ked..." dodal po chvili uz vaznejsie, "...ty si vtedy mala oci len pre Lockharta!"
Harry otravene prevratil oci! Len to mu chybalo ku stastiu, ziarlivostna scena. Uz, uz sa nadychol, ze ich zarazi, ked v tom sa za rohom mihol tien....

...

(Slimča, 27. 3. 2009 21:45)

Ten večer se Harrymu nepodařilo usnout. Od té doby, co se studenti dozvěděli, že je Snape ženatý, byl v Bradavicích na vrcholu popularity. Když majestátně plul chodbou, studenti se zastavovali, srocovali do hloučků a pohihňávali se. Místo míchání lektvarů si v jeho hodinách děvčata špitala, jak asi musí vypadat Snapeova žena a chlapci se zlomyslně pochechtávali představě profesora v zástěře. Samotný Snape se však celou dobu tvářil nezúčastněně a neměnil nic na svých dosavadních zvycích. Až dnes. Harrymu se ta změna nelíbila. Starého Snapa neměl rád, ale tohle? Otřásl se při vzpomínce na loučení s dojetím slzícím Severusem, po večeru plném podivných doznání a přátelského poplácávání po rameni. Něco nebylo v pořádku. Ale co? V Harrym se začal probouzet záchranářský komplex. "Proberu to s Ronem a Hermionou", umínil si...

...

(Lucy, 27. 3. 2009 20:03)

Severus sa na chvíľu zamyslene zahľadel na svojho študenta, toho, ktorého celé roky tak nenávidel a premýšľal, či by mu mal zveri´t jedno zo svojich najtemnejších tajomstiev.
"Vieš udržať tajomstvo, Harry?" spýtal sa opatrne.
"Ehm... jasné, pane. Viete, že ani o tom, čo som videl v mysľomise som nikomu nepovedal," uisťoval ho Harry napochytre.
"No tak teda dobre... vieš, dozvedel som sa to až po tom bojovom krúžku, keď sa mi Zlatohlav zdoveril," začal obšírne vysvetľovať. "On... ja... my... sme dvojvaječné dvojčatá," priznal napokon a zložil hlavu do dlaní so zúfalým zaúpením.
"čo...čože? Vy a Lockhart?" neveriacky krútil hlavou Harry.
"Presne tak... teraz už chápeš... o tom, že Sevíček spadol do odfarbovača som klamal. V skutočnosti je celý po mne... moja prirodzená farba vlasov je blond, rovnako jasná a žiarivá ako tá Zlatohlavova. No povedz, može byť niečo horšie?" povzdychol si a jeho zúfalý pohľad spočíval na Chlapcovi- ktorý- prežil.

...

(sevy, 27. 3. 2009 17:38)

„No, ehm… víte pane profesore, já toho moc nevím, on ředitel,“ Harry nestačil dopovědět, Snape hned vstekle vyštěknul.
„To jsem si mohl myslet, že v tom má prsty ten starý blázen. Pomatenec jeden. Tímhle už zašel opravdu daleko.“
Harry mu rychle skočil do řeči. „Nenene, pane profesore. Nevím co si myslíte, že ředitel udělal, ale ujišťuji vás, že nic neudělal. Citrónový bonbón na uklidnění?“ Snape se jen znechuceně podíval a pomyslel si při tom, že Potter tráví v ředitelně příliš mnoho času.
„Tak co se tedy děje?“ křiknul opět zoufale.
„Já vím jen tolik, že ředitel nám na začátku minulého týdne oznámil, že jste se… že jste se... o-o-oženil.“ vykoktal Harry s hrůzou v očích. „Údajně to měla být přítelkyně Zlatoslava Lockharta, kterou jste potkal, při pravidelné návštěvě jeho osoby. A ona tam seděla u jeho lůžka. Váš vztah jste nějakou dobu tajili, ale když už malému Sevíčkovi,“ po vyslovení zdrobněliny jména mistra lektvarů Harry zrudnul v obličeji, do očí mu vhrkly slzy a začal se dusit těžko potlačovaným smíchem. „Byly dva roky,“ těžko ze sebe dostal. „Rozhodl jste se oženit. Pak už ředitel jen oznámil, že s rodinou budete tady ve sklepení. Pane, vy jste opravdu navštěvoval Lockharta, pravidelně v nemocnici?“ Nedalo Harrymu, aby se nezeptal.

.......

(Tria, 27. 3. 2009 16:58)

"Vies...ja som zmeteny...totalne nic si nepametam...neviem kto je ta zena, ktora tvrdi, ze je moja manzelka...a to dieta...ved je blondate...a ja by som nikdy nepustil svoje dieta do blizkosti kotlika...vzdy som bol rozvazny....ale teraz...
Mam pocit, ze som zosalel..."
"Povedz mi...Zosalel som??? Ako sa to vsetko stalo??" s ustrachanym hlasom povedal Severus.

zamotavame to.... :-)

(Tria, 27. 3. 2009 16:50)

Harry pozeral na profesora, a fakt zacal zvazovat mozny pobyt u Sv. Munga...-Co sa to s nim porobilo- divil sa Harry.
"Citite sa dobre pan profesor?" zacinal mat obavy.
"Ale Harry chlapce...ja som tak rad, ze ta vidim." priblbo sa na neho Severus usmial.
Nieco nebolo v poriadku...odkedy obavany profesor elixirov sa chova...ako...ako...riaditel....len on ma vola Möj chlapce...
"Pan profesor...bez urazky...ale citite sa fakt dobre?" Harry nemohol uverit sam sebe, ze sa strachuje o toho prerasteneho netopiera...sice ked ho teraz videl v tom pyzame...
Severusov zrak sa zakalil...Pozrel ustrachane doprava a potom dolava...pozrel sa dokonca aj podkoberec. "Vies Harry...poviem ti tajomstvo.."

Ups! Trochu to zamotám...

(Slimča, 27. 3. 2009 16:35)

Tentýž večer, tatáž místnost, ale něco je jinak:

Harry přešlapoval před zavřenými dveřmi, za nimiž jej dnes čekal jeden z mnoha důmyslných trestů Severuse Snapa. Už párkrát klepal, ale za dřevěnou hradbou bylo ticho. Nakonec opatrně zmáčknul kliku a s bušícím srdcem nahlédl dovnitř, očekávaje v lepším případě nějakou nepříjemnou poznámku, v horším přímo letící kletbu. Nestalo se nic. Že by Snape zapomněl? Rychle tu myšlenku zavrhnul. Pátral očima v přítmí zhasínajících loučí, až zahlédl pod stolem scholenou postavu v bleděmodrém hábitu s drobnými žlutými kvítky. "Ppapapa-pane profesore?", zakoktal Harry a posunul si brýle blíže ke kořeni nosu. Postava se lehce pohnula a zvedla k chlapci ospalé oči. "Áááááááá, Harry, chlapče, tak rád tě zase vidím! Copak Tě ke mě přivádí?", sbíral se Snape z podlahy. "Asi jsem si trochu přispal. Ale to nic. Měl jsem náročný den. Představ si - dvě nové třídy! Úžasné nové talenty!", zubil se od ucha k uchu a postrkoval Harrymu pod zadek křeslo. "A k tomu ještě Sevánek! Rostou mu zoubky, představ si to!", rozplýval se horečně prohledával svůj kytičkový hábit. "Škoda, chtěl jsem ti ukázat jeho fotografii, ale někam jsem ji založil. Žena mi k ní vyrobila úžasný rámeček..."

...

(Lucy, 27. 3. 2009 16:12)

Severus len tak- tak zachytil prachovku a neveriacky zízal, akoby nevedel, k čomu ten predmet slúži.
V tom sa za jeho chrbtom ozval zvuk, ktorý signalizoval, že sa ho niekto pokúša dovolať cez krb. Len jediná osoba mu mohla podať vysvetlenie, pomyslel si a so zúfalou nádejou vpísanou v tvári sa otočil ku krbu.
"Albus!" zvolal, keď uvidel hlavu straca otáčať sa v zelených plameňoch a jeho hlas doslova prekypoval nadšením.
"Severus, môj chlapče, ako sa darí? Chcel som sa spýtať..." v tom sa zarazil, ako jeho pohľad zablúdil k dverám, kde stále ešte stála namosúrená žena, ktorá si ich oboch premeriavala podozrievavým pohľadom.
"Och, dobrý deň, moja drahá. No nič to... zrejme som prišiel nevhod. Verím, že tá ohnivá whisky ešte chvíľu počká," zamumlal a vrhol Severusovým smerom súcitný pohľad predtým, než opäť zmizol v plameňoch.
"No čo tam tak zízaš? Nepočul si? Marš do roboty a rýchlo. Večer potrebujem ešte zavesiť záclony," oznámila mu žena a skôr, než sa zmohol na akýkoľvek protest, zmizla.

...

(sevy, 27. 3. 2009 15:30)

Severus Junior Snape

Snape, na to jméno hleděl bezmála pět minut. Jakmile se mu vrátily hlasivky, které se tím šokem někde schovaly, rozlehl se kabinetem mistra lektvarů, zoufalý řev.
"Néééééé! Tak to nebyl jen strašný sen?! Noční můra?!" na fotku dítěte, s blond kudrnatýma vláskama dopadla kapka. Severus Snape, se snad hrůzou rozbrečel?! V tu samou chvíli se rozletěly dveře a v nich stála matka dítěte. V jedné ruce držela prachovku z peří a v té druhé koště. Na hlavě měla uvázaný šátek a zpod něj, trčela jedna do růžova zbarvená natáčka.
"Co tady řveš jak tur?! Chceš vzbudit Sevíčka? Začínám tě mít už tak akorát! Ty se tady vyvaluješ, tvrdíš, že máš spousty věcí na opravu a přitom je slyšet jak tu zatloukáš špačky! Na... " hodila mu do ruky, co sama ještě před okamžikem držela. "A koukej to tu uklidit a nedělej rámus! Jinak...

...

(Slimča, 27. 3. 2009 14:07)

Protřel si oči, aby lépe zaostřil na ten kroutící se, stěžující si uzlík před sebou. Maličký, růžový a takový, takový.... neviditelný??? Kde je to mrně?!? A ostatní? Zmateně bloudil pohledem po prázdné, ztemnělé učebně. Žádní studenti, žádná žena ani žádné... Buch! Průvan přirazil otevřené okno a večerní chlad se zavrtal pod Severusův plášť. Otřásl se, protáhl zdřevěnělé svaly a na malou chvíli přelétl jeho obličejem náznak úsměvu. Sen, jen sen...
Teď už zase vyrovnaný Snape skládal na hromádku prvácké eseje na téma: "Rizika špatně umytých kotlíků aneb - nežádoucí příměsi" a přemítal, jestli se tady během večera objevil ten drzoun Potter, aby si odpykal svůj trest. Když tu najednou cosi mezi listy popsaných pergamenů upoutalo jeho pozornost. Malá, modře orámovaná fotografie nějakého culícího se blonďatého batolete a pod ní nápis...

...

(Lucy, 27. 3. 2009 11:46)

Severusov pohľad sa na krátky okamih rozjasnil a zistil, že uprene hľadí do sivých očí jedného zo svojich študentov.
"Ste v poriadku, pane?" spýtal sa ho Draco Malfoy, ktorého vlasy boli rovnako žiarivo biele, ako dieťa´ta, ktoré ešte pred chvíľou držal v náručí. Žeby naozaj jeho syn? Nie, nie, to nemohla byť pravda. Draco je predsa Luciusov syn... on by nikdy...
"Tak nakŕmiš ho už konečne?" ozval sa znova ten ženský hlas, ktorý ho doslova privádzal do šialenstva. Rozhliadol sa okolo seba, kde by mal nájsť niečo, čím to škvŕňa nakŕmi. Podišiel k jednému zo svojich kotlíkov a premýšľal, čo by to tak mohol byť za lektvar.
"Neopováž sa s ním priblížiť k nejakému kotlíku. Neželaj si ma, ak ti spadne do Zmenšujúceho odvaru! To, že je blond a budú mu odstávať uši už stačí. Nemusí byť ešte aj trpaslík!"
Severus rýchlo odstúpil od kotlíka, aby zabaránil nešťastiu. Lenže kto do frasa je ta žena a čí je ten malý bastard?
"Myslíte, že sa pomiatol?" ozval sa roztrasený hlas a Snape bezpečne rozoznal Longbottoma.
"Lockhart by mal určite radosť, keby z neho spravili jeho spolubývajúceho u sv. Munga," zašepkal ktosi, no tentoraz nemohol rozoznať hlas, ktorý vyriekol tú fenomenálnu blbosť.

...

(sevy, 27. 3. 2009 11:38)

Chvíli se šokovaně rozhlížel po třídě až si jeho oči našly osobu, která tohle divadýlko měla určitě na svědomí!
„Potter! Co jste to zase vymyslel?! Můžu vědět, co se v té vaší, debilní hlavě zase vyrojilo za pitomost? Z tohle už váš odsud dostanu! Vy malý zjivený červe!“
„Severusi Snape!“ ozvala se znova ta žena. „Co to má znamenat? Chceš mě naštvat?! Abys nemusel drhnout opět těch tisíc a jeden kotlík a bez hůlky! Chci okamžitě vědět, co chceš na toho ubohého chlapce opět hodit!“ naštvaně na něj křičela až kolem sebe prskala a žáci v předních lavicích nestačili sušit lavice i jeden druhého.
„Ale já přeci… tady se na mě snad snaží někdo hodit otcovství!“ šokovaně koktal. V tom odněkud přišla další facka.
„Já jsem si vás vážila profesore i s vašimi chybami, ale toto…“ rozhořčeně se do celé situace pustila Hermiona.
Snape, se ocitl opět se ženou a díttem sám v místnosti.
„Copak můžu mít zrovna já dítě? A ještě k tomu, takové… takové… BLONĎATÉ?!?!?!“ šokovaně se díval na dítě v postýlce.
„Kdyby ti nespadl do kotlíku, když jsi si dělal odbarvovací elixír, nemusel si tento problém řešit! Sám jsi mi říkal, že na malé dítě to působí trvale.“ nedala se žena. Snape jen nevěřicně dál kroutil hlavou a vlasy mu při té rychlosti lítali ze strany na stranu a plácaly jej přes obličej.